Zlatej bolševik, pane Zemane...

Stydím se. Dřív jsem se styděl taky. Představa, že na mě denně z televize mluví a ve světě mě reprezentují Jakeš, Štěpán a další bolševické kádry, byla hodně ošklivá. Myslel jsem, že to nemůže být horší...

Tenkrát jsem žil v komunistické zemi, nesvobodné a okupované. Prezidenta ani jiné papláše jsem si nemohl vybrat, ani mi na nich nezáleželo. A protože jsme nemohli cestovat, tak mi bylo dost jedno, co si o nich myslí "venku".

Tady doma to bylo utrpení - poslouchat ty jejich plky a lži. Ostatně, projev Jakeše na Hrádečku je legendární. V roce 1989 jsem si jako jednu z hlavních nadějí definoval to, že už nebudu muset ani vidět, ani poslouchat podobné typy. Arogantní, naduté, ulhané. Vepřové hlavy bez vychování, které si hrají na důležité. A hlavně - strašně, ale strašně hloupé.

Bohužel, posledních pár týdnů se Zemanem na Hradě zažívám déja-vu. Zase se stydím. A mnohem víc. Protože tohoto arogantního sebestředného lháře jsme si zvolili sami. Protože vyhrál díky lžím. Protože ve světě vypráví nesmysly o historii (poválečné období). Protože nedokáže za tři dny s celou svou kanceláří a týmem poradců sesmolit smysluplnou reakci na dotaz, kdo napsal amnestii a odpoví jako blbeček. Protože se kolem něj motají stejné typy jako byl Štěpán a Jakeš (co třeba Šlouf a Kavan?). Protože má názor na všechno na světě, včetně toho, jestli se tu má jezdit rallye, jak se vykládá ústava a jestli by si zemědělci měli otevřít vlastní supermarket s potravinami. Protože i vypadá blbě - a prezident by měl aspoň vypadat "šik", vždyť k ničemu jinému než "pro parádu" ho vlastně nemáme.

Zlatej bolševik, pane Zemane. Víte proč? Tenkrát jsem věděl, že je to špatně a věřil jsem, že jednoho dne se to změní a přijde "jiný svět" - ten lepší, svobodný, demokratický. Bez Jakešů a Štěpánů. Kde nebude prezident blábolit trapnosti. Ale přišel jste Vy a Vám podobní.

A v co mám doufat teď?